Aleš Tolar, dřívější profesí žurnalista, působil v regionální redakci MF DNES i sedm let jako šéfredaktor Deníku. V roce 2018 vkročil do komunální politiky a stal se starostou devátého plzeňského městského obvodu Malesice. V letošních komunálních volbách je lídrem hnutí STAN a kandidátem na primátora města Plzně. 

Jaké to bylo stát se z šéfredaktora s prominutím „vesnickým“ starostou?
Změna to byla velká. V redakci jsem měl kolem sebe tým lidí a má práce spočívala v tom je koordinovat a vydavateli se zpovídat z výsledků. Starostování, zvlášť na malém obvodě, je o něčem úplně jiném. Jste obklopen jen hrstkou pomocníků, naopak zpovídáte se za svou práci v podstatě všem, koho dnes a denně potkáte. Občané neustále vyslovují své představy, úkoly, přání a vaším úkolem je sloužit jim v co největší míře, aby byli spokojení. Je to dřina, ale pořád mě ta práce baví. 

Co vás tedy dovedlo k rozhodnutí opustit Malesice a kandidovat za STAN do vedení města?
Především, já Malesice neopouštím! V letošních volbách i v našem obvodu znovu kandiduji. Domnívám se, že za poslední čtyři roky se u nás podařilo udělat pro lidi hodně prospěšných věcí a Malesice v tom nejlepším smyslu slova probudit, ale ještě je toho mnoho před námi. Především vybojovat vodovod a kanalizaci. V uplynulé době jsme se u obou akcí posunuli a získali stavební povolení, ale na rozhodnutí města kopnout konečně do země stále čekáme. Rozhodně není mým cílem sedět na více židlích a vykonávat dvě nebo více plně placených politických funkcí najednou. Tohoto kumulování jsem odpůrce. Takže podaří-li se mi uspět ve volbách na plzeňskou i na malesickou radnici, budu se muset rozhodnout, kterou funkci pak případně budu vykonávat na plný úvazek a kterou částečně. 

Co by se mělo v Plzni změnit? 
Plzeň je určitě krásné a úspěšné město, přesto mi spousta věcí vadí a slyším to i od lidí ve svém okolí, nejen z Malesic, ale z celé Plzně, že se město neposouvá kupředu. 

Čím je to podle vás způsobeno? 
Chce to nový impuls do vedení města a ten mohou přinést jedině noví lidé, kteří nabídnou nové pohledy a nová řešení. Udělat průvan na radnici. Město ovládají třicet let v podstatě stále stejné strany a stejní lidé, proto se některé věci neřeší a zůstávají pro město problémem, nebo se naopak prosazují některé zbytečné projekty, nad nimiž zůstává rozum obyčejného člověka stát. 

Buďte konkrétní. Co Plzeň nedělá, ale měla by dělat?
Nejvíce město zaostává ve stavbě městských bytů. Ta se trochu rozeběhla až v posledním roce, roce a půl, ale do té doby tak velké město jako Plzeň v podstatě žádné nové byty nestavělo. To se musí změnit, i kvůli krizi, do které se naše ekonomika dostala. Bude nesmírně důležité, aby město disponovalo dostatečným počtem nájemních bytů dostupných všem lidem, pro které se koupě komerčního bytu stane nereálnou. V mnoha jiných městech už dávno pochopili, že město musí být na místním trhu s byty významným hráčem a mít dostatečně bohatý bytový fond. Nelze se spoléhat jen na developery a jejich soukromé projekty, kde si začínající mladé a dnes už i středně příjmové rodiny nemohou byt pořídit. Jsou vytipovány vhodné lokality po celé Plzni. My tam chceme v horizontu několika let postavit až tisíc nových městských bytů. Přestaňme s uvolňováním městských pozemků pro soukromý byznys s byty, ať staví samo město. 

A druhá věc, která mi na současném rozhodování radnice vadí, je přístup k dědictví, které nám v Plzni zachovali naši předci. V nedávné minulosti se několikrát stalo, že se město pustilo do stavby nového zařízení „na zelené louce“, aniž by vědělo, jak smysluplně naložit s tím původním. Příkladem toho je nové divadlo. Nehodnotím teď to, nakolik bylo či nebylo předražené a jestli v něm vše funguje nebo nefunguje tak, jak má, ale že město postavilo nové a původní Komorní divadlo nechalo zchátrat a teď neví co s ním. Chce ho prodat. A podobně se staví i k Peklu. I to nabízí k prodeji, což by byla obrovská škoda. Je to kulturní stánek, kam chodily generace Plzeňanů, sál s jedinečnou akustikou, který potřebujeme pro pořádání plesů a jiných akcí. Zázemí 

tam může mít Plzeňská filharmonie. Takže žádný prodej. Město Peklo musí opravit a zachránit. 

A co zchátralé Městské lázně? 
Stejný příklad jako Peklo. Dřívější vedení města v čele s ODS udělalo chybu, když lázně prodalo, navíc de facto za hubičku. A teď je z nich už mnoho let ostuda uprostřed města. Hnutí STAN před krajskými volbami v roce 2020 slíbilo lázně zachránit a je to reálné. Kraj už s majitelem vyjednal podmínky prodeje a hejtmanství má plán, jak budovu využít. Vzniknou tam společenské prostory pro pořádání kulturních a společenských akcí i výstavní prostory. Pak by se nemusela stavět krajská galerie U Zvonu, což je projekt za miliardy korun a já osobně si myslím, že na zvolené místo se ani nehodí. Tam ať radši zůstanou růst ty platany. 

Je kromě galerie ještě nějaký projekt, který byste v případě zvolení do vedení města chtěl zastavit nebo změnit?
Nesouhlasím s plánem zasypat Rondel. Respektive nesouhlasím s tím, aby se to uskutečnilo v dohledné době. Připouštím, že to místo bude v budoucnu zapotřebí řešit, protože taková liduprázdná lokalita uprostřed města je špatně. Ale nyní na to ještě nenastala doba. Zasypat Rondel bude nesmírně drahý a komplikovaný projekt. Aby se mohl uskutečnit a neochromilo to dopravu v celé Plzni, musí být nejdříve vybudovány kapacitní okružní komunikace, které odvedou skutečně veškerou tranzitní dopravu z centra. Teprve až se Karlovarská a Klatovská třída dostatečně zklidní, můžeme se pustit do tak radikálních změn. 

Doprava v Plzni je častý terč kritiky. Jak ji zlepšit?
Jak jsem řekl, urychlit výstavbu kapacitních okružních komunikací, odvést tak tranzitní dopravu a zklidnit centrum města. Zodpovědněji plánovat uzavírky ve městě, aby se nesbíhaly. Zavést dynamické řízení provozu nejrušnějších křižovatek chytrými semafory, reagujícími na aktuální potřeby provozu a na velkých sídlištích budovat nová parkoviště. Musí to být k přírodě šetrným způsobem, tedy z dlažby umožňující vsak dešťových vod, event. „zelené“ parkovací domy. A město musí jít také více naproti tomu, aby i u nás v Plzni, stejně jako v jiných světových a českých městech, jezdilo více lidí na kole. Tzn. vylepšit infrastrukturu pro cyklisty, systém na sebe navazujících cyklostezek a bezpečných cyklokoridorů. 

Jak dostat více lidí z aut do MHD? 
Lidé musí sami chtít a mít k tomu důvod. Proto MHD rozhodně nebudeme zdražovat, naopak chceme prosadit zlevnění jednotlivých jízdenek pro studenty středních a vysokých škol a pro lidi na mateřské a rodičovské dovolené i pro válečné veterány na polovic. V celém Plzeňském kraji, bohužel s výjimkou Plzně, to tak už je ve veřejné dopravě čtvrtým rokem. Co se změn v samotné MHD týče, chceme stavět parkoviště P+R a motivovat slevou na jízdném řidiče, aby po vysednutí z auta jeli MHD. Celkově musíme rozvíjet MHD tak, aby byla pohodlná, rychlá, bezpečná a levná. Pravdou je, že v nadcházející těžké době bude asi i všeobecná drahota lidi nutit jezdit spíš MHD než autem. 

Zmiňujete drahotu, může město pomoci občanům?
Město by jednak mělo jít příkladem a samo začít výrazně šetřit ve všech svých provozech a budovách. Provést energetické audity a co nejvíce vhodných střech městských objektů využít k fotovoltaice. Neplýtvat za stále rostoucí ceny energií, tedy například rozvíjet chytré LED veřejné osvětlení, uprostřed noci tlumící své záření. Úlohou města není přímo dotovat lidem elektřinu nebo topení v jejich domácnostech, to ale neznamená, že jim nemůže pomoci jinak. Prostřednictvím teplárny a vodárny provozuje město velké energetické zdroje, kde musí hledat možnosti, jak vlastní investicí do nových technologií a způsobů výroby (rekuperace, obnovitelné zdroje, atd.) snížit energetickou náročnost výroby a zmírnit dopady na odběratele. Město musí bránit své občany před zdražováním tím, že samo bude čelit rostoucí inflaci a nebude ji zcela promítat do cen služeb a udrží je tak na únosné míře. Ve vedení města prosadíme, že po celé krizové období nebudeme zvyšovat místní poplatky, daňovou zátěž ani nájemné. 

Co dalšího považujete za důležité ve vašem programu? 
Bezpečnost a čistotu města. Ona spolu ta témata souvisejí. Když v centru města vídáte, co vídat nechcete a potkáváte, koho potkávat nechcete, necítíte se dobře ani bezpečně. Chci proto, aby se podstatně zlepšila péče o veřejná prostranství a zmizel všudypřítomný nepořádek. Potřeba je řešit otázku lidí bez domova, kterých je v centru, zdá se, čím dál více. Město to musí řešit sociální prací a spoluprací s organizacemi, které mají tuto činnost ve svém poslání. Cílem je se zaměřit na prevenci, která je ve svém výsledku levnější a účinnější. Bez důsledné práce městské policie to ale také nepůjde. 

V souvislosti s bezpečností se často mluví o množství zahraničních pracovníků ubytovaných v Plzni.
Skutečnost, že je v Plzni tolik zahraničních pracovníků, je důsledek rozvoje průmyslových zón a nízké míry nezaměstnanosti. Možnosti samosprávy, jak kontrolovat legálnost jejich pobytu, jsou omezené. To je úloha především Policie ČR, celní správy a dalších orgánů státu. Město by se mělo snažit, aby docházelo k co nejmenšímu počtu konfliktních situací s cizinci. Je nutné posílit a zintenzivnit v krizových místech hlídky strážníků a pokusit se angažovat cizojazyčné ukrajinsky nebo bulharsky mluvící pracovníky přímo do řad městské policie. Odpadla by tak jazyková bariéra při řešení situací v terénu. V neposlední řadě musí město předcházet vzniku dalších montoven na svém území a v okolí. Aby se potřeba laciné pracovní síly z ciziny nezvyšovala. Důležitá je proto otázka zvažované průmyslové zóny na letišti Líně. Město Plzeň musí dostat záruky, že by továrna Giga Factory nebyla kvůli přílivu zahraničních zaměstnanců pro město negativem, jenž by předčilo pozitiva záměru. 

Pojďme ještě zmínit něco přece jen příjemnějšího, rekreaci a volný čas.
I to je pro nás důležité téma. Úroveň infrastruktury pro cyklisty je v Plzni žalostná. V tomto směru hodně zaostáváme za vyspělými městy. Cyklostezky chceme propojit, rozdělit je jako silnice na různé kategorie a ty nejdůležitější páteřní udělat ve skutečně moderním standardu, aby byly dostatečně pohodlné a bezpečné. Vybavit je moderní infrastrukturou pro cyklisty. Musíme dát rozvoji cyklodopravy jasnou koncepci a krátkodobé i dlouhodobé cíle. K těm krátkodobým patří i odstraňování mnohdy opravdu nesmyslných překážek, které cyklistům v Plzni komplikují život. 

Kde podle mě Plzeň nevyužívá dostatečně svůj potenciál, jsou břehy řek. Jsme městem pěti řek, které jiné město to má? Jejich břehy a nábřeží by se měly stát místem, kde bude radost posedět, projet se bezpečně na kole, zasportovat si. Takové volnočasové zóny mohou vzniknout prakticky na každé z těch pěti řek. Ale nesmí to být náplavky takového typu, jakou město udělalo na Radbuze v centru. Takové prostředí nikoho moc neláká. Já chci jednoduchý pokud možno dřevěný mobiliář, opalovací a odpočinková mola, kiosky s občerstvením a prostranství pro posezení i konání akcí, přírodní chodníky a stezky. Místo jako stvořené pro takovou odpočinkovou zónu je nábřeží Mže v centru nebo i část Radbuzy v Doudlevcích. Nerozumím tomu, proč se město pustilo do budování náplavky právě v místě, kde ji vytvořilo a ještě v takové podobě. Způsob, jakým tohle místo žije, repektive nežije, je podle mě důkaz, že to není dobrý projekt. Ty naše náplavky budou určitě lepší. 

Autor: STAN Plzeň